UVODO NASARCHIV

Anotace k příspěvkům Miroslava Herolda pro klatovskou konferenci

Jezuité v Klatovech

     Dlouhých 136 let měl stálé sídlo ve městě Klatovech řád Tovaryšstva Ježíšova. Po úvodní misionářské činnosti řádového člena P. Albrechta Chanovského do města zavítali tři další jezuité (12. března 1636), kteří zde založili stálou rezidenci, později povýšenou na kolej (1642). Při klatovském řeholním domě bylo založeno gymnázium a seminář sv. Josefa pro ubytování a výživu některých vybraných žáků. Hlavním posláním jezuitů však byla náboženská osvěta uplatňovaná v širším pojetí než v pouhé činnosti vzdělávací. Řeholníci se proto věnovali se zvýšenou pozorností duchovní a mravní formaci obyvatel města, pro jejíž úspěšnější rozvoj zakládali mariánské družiny a bratrstva a vyvíjeli bohatou pastorační a apoštolskou činnost (vyučování katechizmu, vedení duchovních cvičení, kazatelství, udílení svátostí a liturgický život vůbec, organizace poutí a slavností, šíření katolických knih, osobní návštěvy obyvatelstva, péče o chudé a nemocné atd.). Požadavkům duchovní činnosti řádu měla odpovídat i dostatečně prostorná a vhodně umělecky vybavená chrámová stavba. Tak vznikl na místo prvotní kolejní kaple daleko prostornější chrám zasvěcený Neposkvrněnému Početí Panny Marie a sv. Ignáci z Loyoly, skvost mezi barokními stavbami jihozápadních Čech (1656-1677, 1709-1717). Řeholníci své působení rozvíjeli i za hradbami Klatov, na svých državách (ekonomické zázemí koleje tvořila mj. ves Dolany s okolím a panství střelskohoštické s Katovicemi) i na řadě dalších míst (zpravidla ve spolupráci se šlechtou a jinými řeholními řády).
V přednášce bude načrtnuta základní dějová linie klatovské jezuitské koleje, bude krátce pojednáno o jednotlivých typech činnosti vyvíjené zdejšími řeholníky, z nichž vystoupí do popředí některé důležité osobnosti, na závěr pak bude nabídnut pohled na kolej 
v Klatovech z rozšiřující se perspektivy, totiž na její postavení v rámci města, regionu, České země a jejích pobělohorských dějin, České řádové provincie a celkově jezuitského řádu.

Bývalý jezuitský kostel v Klatovech

        Bývalý jezuitský kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly, ozdoba Klatov a jedna z nejzajímavějších barokních staveb jihozápadních Čech, si jistě zaslouží zvýšenou pozornost. Účastníkům konference bude proto nabídnuta prohlídka tohoto chrámu, komponovaná do úvodní přednášky a několika zastavení. Úvodní slova nabídnou krátké shrnutí dějin kostela a jeho dvou stavebních etap (1656-1677, 1709-1717) a pokusí se nastínit základního poslání této stavby dle myšlenek a přestav jezuitského řádu. Jednotlivá zastavení se budou postupně věnovat ideovému a umělecko-historickému pozadí různých částí chrámu. Bude pojednáno o průčelí a jeho sochařské výzdobě, bude poukázáno na rozvržení a výzdobu bočních kaplí, křížení lodí, kněžiště, pozornosti se dostane i kazatelně, hudební kruchtě a sakristii. Během prohlídky budou jmenováni tvůrci kostela a jeho často velmi kvalitní dekorace, architekti Carlo Lurago (1615-1684), Giovanni Domenico Orsi (1633-1679) a dva slavní Dientzenhoferové, Kryštof (1655-1722) a jeho syn Kilián Ignác (1689-1751), dále řezbáři a zároveň jezuitští řeholní bratři Michael Koller (1689-1722), Jan Kostelník (1667-1732) a Jan Geschwendt, malíři Jan Jiří Heinsch (1647-1712), Jan Hiebel (1681-1755), František Antonín Müller (1693-1753), Jan Petr Molitor (1702-1757), František Xaver Palko (1724-1767) a jezuitský bratr laik Ignác Viktorin Raab (1715-1787). Na závěr bude načrtnut krátký duchovní průvodce chrámem.

autor zápisu: P.Miroslav Herold, SJ, fotografie: Karel Nováček

Bartolomeo o.s.