UVODO NASARCHIV

Katedrála - pohledem Prof. Jana Royta
   Ve čtvrtek 16.1.2014 se ve společenském sále Městské knihovny v Klatovech uskutečnila výjimečná přednáška, kterou na pozvání spolku Bartolomeo přednesl Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., na téma Katedrála.
       Prof. Jan Royt je předním českým historikem umění, k jeho hlavním zájmům patří středověk a ikonografie, nicméně záhy všechny posluchače přesvědčil, že mu není cizí nic, co se jen kolem historie, umění, víry a filosofie mihne. Působil jako uragán nabitý vědomostmi a provedl nás nejen historií katedrály svatých Víta, Václava a Vojtěcha, ale dal nám nahlédnout do české historie, přiblížil zajímavé souvislosti života prvních Lucemburků na českém trůnu, zejména si všiml osobnosti římského císaře a českého krále Karla IV. Zajímavé byly i pasáže o stavitelích chrámu -  Matyášovi z Arrasu a Petrovi z Aspeltu.
    Věděli jste, že inspirací pro pražskou stavbu byly katedrály v Rodez a Narbonne na jihu Francie? Že geniální Petr Parléř přišel do Prahy coby mladíček a že vedení stavby katedrály převzal v pouhých 23 letech ? Že přepracoval plány Matyáše z Arrasu a dal stavbě novou lehkost a určitý esprit ? Že projektoval i kamenný most, který dnes známe pod jménem Karlovým ? Petr Parléř byl i skvělým sochařem, prokazatelné je jeho autorství náhrobku Přemysla Otakara I.
          První sakrální stavbou na půdorysu dnešní katedrály byla rotunda založená knížetem Václavem ( 929, dnes svatým Václavem)  zasvěcená sv. Vítu. Kníže získal paži světce jako vzácný dar od římského krále Jindřicha I Ptáčníka a stavbou kostela a jeho zasvěcením de facto přiřadil Čechy jako rovné rovným do „Západního světa“. Možná je tím i uchránil osudu Polabských Slovanů.  Tato rotunda se v roce 973, kdy bylo založeno pražské biskupství, stala katedrálou.
        Samotné slovo katedrála, jak připomněl prof. Royt, má více významů. Označuje nejen kostel v sídle biskupa, v němž se nalézá i jeho katedra  ( od slova katedra = stolice, křeslo, trůn chcete-li) coby symbol jeho učitelského úřadu, ale je i termínem označujícím architektonický typ stavby.
        Druhým významným stavitelem katedrály byl kníže Spytihněv. Ten zde započal s budováním románské baziliky, jejíž rozměry byly impozantní.
        Nicméně v českém povědomí je stavitelem pražské katedrály především Karel IV. Ještě za života krále Jana Lucemburského se podařilo Karlovi a Janovi splnit sen předchozích generací českých panovníků – pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství – to se stalo 30.4.1344. Prvním arcibiskupem byl jmenován Arnošt z Pardubic. Netušili jsme, že jeho volba nebyla až tak snadná. První volba se totiž nezdařila, kanovníci se na novém arcibiskupovi neshodli. Činorodý a pragmatický markrabě Karel obratem rozšířil sbor kanovníků, který arcibiskupa volil, o tři nové tváře a těm „starým domluvil“ -  nová volba se zdařila. Jak příznačné, jak současné i nadčasové! A pak se již jen čekalo na tu chvíli, kdy arcibiskup obdrží od papeže palium ( insignie vyhrazená papeži a arcibiskupům) a kdy „budou mít Lucemburkové čas“ – 21.11.1344 položili arcibiskup Arnošt z Pardubic, slepý král Jan, kralevic ( a markrabě) Karel a princ Jan Jindřich základní kámen dnešní katedrály. Začala tak nejslavnější část historie této nejvýznamnější sakrální stavby Českého království – stavby, která je sakrosanktem české země. Zde byli po staletí korunováni čeští králové, zde jsou i jejich četné hroby vedle hrobů významných ( nejen) českých světců a ani novodobá historie katedrálu nepomíjí – připomenout si můžeme nejen slavná Te Deum po volbě prezidentů ( tušili jste, že následovalo i po volbě Klementa Gottwalda ?), ale i svatořečení Anežky České.
        Pan profesor nás svým strhujícím vystoupením přesvědčil o tom, že to, co dělá, miluje, a že je mu historie umění posláním. Přesvědčil nás o tom, že svůj dar umí sdílet s námi.

autor zápisu: Ing. Václav Chroust, fotografie: Karel Nováček

Bartolomeo o.s.